Po více než 3 letech od chvíle, kdy jsme poprvé slyšeli o trailech jako PCT a AT, se konečně i my vydáváme na náš první long-distance trail. Ale nebyli bychom to my, abychom si vybrali některý ze zavedených trailů v Evropě nebo USA. Náš první dlouhý přechod začneme v hlavním městě Santiago de Chile, odkud vyrazíme na The Greater Patagonian Trail, zkráceně GPT. Jednoznačně nejdelší jihoamerický trail nás během více než 4 měsíců provede pod vrcholky And přes území Patagonie, jednoho z nejúžasnějších regionů na Zemi.


 

BIO

Martin a Helča, dlouholetí parťáci, kteří už nějaký ten pátek chodí ruku v ruce, po horách i v životě. Kromě českých hor nejradši vyráží do rakouských Alp, za sebou mají ale i řadu hiků po evropských ostrovech nebo Střední Americe. Na konci roku 2022 se rozhodli splnit si své dva velké sny. Nejprve vyrazili do chilského Santiaga na svůj první long-distance trail – více než 3000km dlouhou trasu vedoucí po úpatí And až na jih Patagonie s názvem The Greater Patagonian Trail. Když zrovna neběhají po horách, Helča pracuje jako embryoložka v centru asistované reprodukce a Martin se věnuje marketingu. Zážitky ze svých cest a fotky sdílejí na svých IG profilech, kde je najdete jako @helenneka a @martin_hanzelka.

 

Helča a Martin, Patagonie, GPT


 

The Greater Patagonian Trail

Jen pár hikerů se každoročně vydá na vybrané sekce The Greater Patagonian Trail, zkráceně GPT, nejdelšího jihoamerického trailu. Během jedné sezóny to může být maximálně pár desítek. Vede od chilského hlavního města Santiago, až na úplný jih kontinentu. Tento unikátní projekt se snaží o něco, co celému regionu chybí. Pro hikery je to zase jedinečná příležitost poznat krásy Patagonie i méně známých chilských oblastí a zažít něco trochu odlišného od toho, co nabízejí známé traily v USA nebo Evropě. Nakonec, od srovnávání s nimi odrazuje hned jedna z prvních informací, na kterou v souvislosti s trailem narazíte – GPT is not a hiking trail! upozorňuje Hikers Manual k trase hned na prvních stránkách.

V čem se tedy trail liší a proč jsme si ho pro naši první cestu vybrali?

Při vyhledání názvu GPT často narazíte na informace o 3000km dlouhém trailu mezi hlavním městem Santiago de Chile a vyhlášenou vesničkou El Chaltén. GPT je ale dnes mnohem víc než to. Neoficiální síť trailů aktuálně v součtu dosahuje téměř 30 000 km a zahrnuje kromě cest pro hikery i ty pro packrafting. Síť vzniklá pospojováním existujících i oficiálně zaniklých nebo uzavřených turistických tras, cest využívaných pro přesuny dobytka a koní v horských oblastech, ale i desítky kilometrů dlouhých cross-country sekcí je v celosvětovém měřítku unikátní. Narozdíl od americké PCT, AT nebo evropských dálkových tras neexistuje jedna jasně daná a značená stezka, které se hikeři drží. Vlastně je to přesně naopak – různých variant trailu jsou desítky. Značené nejsou vůbec, až na pár vyjímek, kdy část trailu zrovna kopíruje jinou turistickou trasu (např. v některém z národních parků).

Tím ale specifika GPT ani zdaleka nekončí. To, že se nejedná o oficiální trail znamená, že velká část trasy prochází přes soukromé pozemky, na kterých je hiker spíše nevyžádaným hostem. I s tím je potřeba se na GPT vypořádat.

 

The Great Patagonian Trail - mapa

The Hiker’s Manual, rozvětvené části GPT

 

Rozdělení trasy

Celá síť GPT se dá rozdělit z několika pohledů. Jak už jsme zmínili, zahrnuje cesty pro hiking i packrafting, hiking trails jsou dále rozděleny na hlavní a vedlejší trasy, případně i na ověřené (verified) a objevitelské (exploration).

Mimo to je GPT rozdělena na sekce, kterých je dnes více než 90. Každá sekce obvykle začíná a končí v civilizaci – na místě, kde se lze alespoň nějak dozásobit. Někdy to je vesnička s několika obchody, jindy ale jen pár domů a malý stánek, a bez cesty autobusem nebo stopem do nejbližší vesnice či města se člověk neobejde.

Main Route, hlavní trasa, tedy ta původní, která byla postupem času prodlužována a doplňována o různé alternativy, měla délku přes 3000 km. Vedla od hlavního města Santiago de Chile, právě až do vesničky El Chaltén, poblíž známého NP Torres Del Paine a v oblasti Jihopatagonského ledovcového pole.

Dnes je tato trasa už o přibližně 2000 km delší, a její prodloužení pod názvem Southern Route vede až na jih kontinentu, přes městečka Punta Arenas, oblíbeného výchozího bodu pro plavby na Antarktidu, a Ushuaia, místa označovaného za ‘konec světa’.

 

Trek u Santiago de Chille

Kousek od Santiaga de Chile

 

Naším cílem je držet se právě zmiňované původní hlavní trasy, kterou se zároveň podle dostupných informací ještě nikomu nepodařilo v jedné sezóně projít celou.

Začíná v konečné stanice metra Puento Alto v Santiagu. Nejprve se vine přes polopouštní oblasti Precordillera po stezkách místních kovbojů zvaných Arrieros, kteří je každoročně využívají k nahánění dobytka na výše položené horské pastviny. O pár set kilometrů dále trail obchází mnohé aktivní vulkány s dechberoucími výhledy. Postupně se dostává do oblastí osídlených původním kmenem Pehuenche (jeden z kmenů Mapuche). Pro tuto oblast jsou typické vysoké arukárie, chilské národní stromy, které jsou často označované za živé fosílie. Ve své nejjižnější části potom hlavní část trailu prochází vyhlášenými národními parky, až k oblasti Jihopatagonského ledovcového pole.

 

Zdroje informací

GPT není oficiální trail a nemá tedy ani žádnou organizaci, která by ho spravovala nebo udělovala permity. I přesto je ohledně trailu k dispozici relativně velké množství informací.

Hiker’s Manual

Primárním zdrojem je volně dostupný Hiker’s Manual, aktuálně prezentace s 1279 stránkami, která se stále rozšiřuje. Jejím autorem je (s přispěním mnohých dalších hikerů) autor samotné trasy Jan Dudeck (nadšenec do hor, původem z Německa). Je v ní kromě všech důležitých informací o samotném trailu a jeho jednotlivých sekcích popsaná snad každá oblast nějak s trailem související. Od základních informací o Chile a Argentině, zemích kterými trail prochází, jejích obyvatelích, ale i praktické informace ohledně víz, ubytování, veřejné dopravy, nákladech na život apod. Samostatnou kapitolou jsou i nebezpečí, se kterými se na trailu lze setkat. Zemětřesení a vulkanické erupce nebo třeba krysy přenášející nebezpečný hantavirus.

Pročíst si hlavní část manuálu by měl rozhodně každý, kdo se na trail chystá. Jako určitá pojistka v tomto slouží číselné kódy, které jsou v textu hlavní části manuálu rozmístěny, a pomocí kterých lze následně získat přístup k track files – navigačním souborům k samotnému trailu. Tomu předchází ještě video call s Janem, autorem trailu, který se chce s každým hikerem alespoň touto cestou poznat.

 

Hikers Manual úryvek

Jan Dudeck: Hiker’s Manual

A kromě Hiker’s Manualu?

Doplňujícími zdroji jsou pak blogy několika málo hikerů, kteří se na GPT vydali, oficiální facebooková skupina a záznamy o jednotlivých sekcích na serveru wikiexplora. Pro nás osobně byla jednou z nejvíce přínosných a vlastně i prvotní inspirací knížka slovenského hikera Matúše Lašana. Jinak hlavní a nejdůležitější částí naší přípravy bylo právě prostudování celého Hikers manuálu. Bez něj by se kilometry na trailu zdolávaly jen těžko.

Teorií to nekončí

Vedle teoretických příprav na více než 4 měsíce v jihoamerických horách bylo potřeba vyřešit i pár praktických věcí. Např. strategii posílání balíků na trasu – jak a kam si pošleme celkem 3 balíky obsahující především nové páry bot a zásobu dehydratovaných jídel. Navíc se po dokončení trailu neplánujeme hned vrátit do Česka, ale nějakou dobu zůstat za oceánem a ještě trochu víc poznat tuhle část světa. Potřebovali jsme tak zároveň vyřešit, kde si po dobu, kdy budeme na trailu, uschováme kufry s dalšími věcmi. Oba problémy se nám (snad) podařilo vyřešit díky komunitě kolem GPT v oficiální Facebookové skupině. Ozvalo se nám hned několik Chilanů ochotných nám pomoci. S Cristiánem jsme se domluvili na uschování kufrů, s Josém zase na  poslání balíků.

 

Balíky připravené k odeslání

 

4 měsíce v 1 batohu

Co se týče vybavení, rozmanitost podmínek na trailu vyžaduje připravenost na vše. Od teplot několika stupňů pod nulou, až po horka výrazně přesahující třicítky. Nakonec, oblast Patagonie je známá tím, že umožňuje zažít všechna 4 roční období během jednoho dne… Typické je i větší množství srážek a silný vítr, hlavně v jižní části.

Výbava

S tímto jsme museli počítat při výběru vybavení, ve kterém nesmí chybět především kvalitní nepromokavé věci. V našem případě goretexové kalhoty Montane Pac Plus a lehká bunda se skvělými vlastnostmi Montbell Storm Cruiser Jacket. Dále samozřejmě péřovka (my jsme zvolili Cumulus Incredilite Endurance), ale zároveň i ochrana proti slunci a pouštní vegetaci. Tzn. dlouhé legíny a tričko, ochrana hlavy a sluneční brýle. Ani místní Arrieros (chilští kovbojové) nepotkáte jinak než kompletně zahalené. Obecně jsme se snažili vybírat věci z odolnějších materiálů, aby nám na trailu vydržely co možná nejdéle. Cross-country sekce a prodírání se zarostlými oblastmi bez jakéhokoliv náznaku trailu (označované jako bush bashing) dají výbavě zabrat.

Velká trojka, tedy batoh, přístřešek a spacák, je u nás u obou stejná. Na GPT bereme náš oblíbený stan pro 2 Big Agnes Tiger Wall UL2. Máme toho v něm naspáno už poměrně dost a maximálně nám vyhovuje. Spát budeme v péřových spacácích od Cumulu, konkrétně model Panyam 450, který by nám měl v pohodě stačit i do teplot lehce pod 0. Zvažovali jsme i variantu quiltu, nakonec jsme se ale rozhodli (prozatím) zůstat u toho, na co jsme zvyklí. A vše zabalené v batohu Gosammer Gear Mariposa, který je na dlouhých trailech už klasikou. Co se týče oblečení, kromě už zmiňovaných nepromokavých věcí a péřovky máme oba dlouhé a krátké triko na nošení přes den. Jako střední vrstvu Montane Pull-on a fleecovou mikinu The North Face Glacier. Spát budeme v legínách a triku z merino vlny.

Koho by kompletní složení naší výbavy zajímalo podrobněji, na Lighterpacku je k dispozici náš Gear list pro GPT.

 

Gearlist na GPT, Great Patagonian Trail

 

Kolik toho teda vlastně máme?

Celkově je Base weight o dost vyšší než jsme si představovali, ale hlavní podíl na tom má elektronika. Položky jako foťák, dron, náhradní baterie a další příslušenství se nasčítají. Zároveň téměř kompletní obměna výbavy byla náročná finančně i časově. V některých případech jsme tak volili kompromisní nebo raději spolehlivější (i když těžší) variantu. Začínáme tak na váze lehce přes 8kg a sami jsme zvědaví, jestli to tak bude i na konci.

S případnou obměnou nebo dokoupením většiny věcí se zdá nebude problém. V Santiagu jsme narazili hned na několik slušných outdoor prodejen. Jedna z nich se zaměřuje i na ultralight vybavení – Tatoo Adventure Gear (v Santiagu prodejna u nákupního centra Los Leones). Za výrazně nižší ceny než v ČR tu můžete pořídit např. i Patagonia věci. My jsme si dokupovali dlouhá trika za cenu v přepočtu kolem 500 Kč.

Trochu netradiční, ale na GPT nezbytná část výbavy

Důležitou a na běžných trailech ne zcela obvyklou součástí výbavy je v našem případě satelitní navigace, bez které bychom se na GPT vydávat nedoporučovali. Spoléhat se pouze na mobilní telefon se v odlehlých částech trailu nemusí vyplatit. Kromě samotné navigace je určitě dobré mít možnost využít záchranného systému – obě tyhle funkce nabízí např. Garmin model GPSMAP 66i s cenou kolem 15 000 Kč. Musíme počítat i s platbami za měsíční předplatné, které vychází na necelých 1000 Kč se 40 zprávami a odesílání polohy v 10min intervalech. Varianta bez sledování a nižším počtem zpráv vyjde cca na polovinu.

 

Santiago

Po téměř 30h letu přes Frankfurt a Toronto jsme na konci listopadu konečně na místě, přestože jsme málem ani neodletěli. Hned na letišti v Praze jsme zjistili, že výsledek testu na covid potřebujeme ukázat přímo tam, i když náš první let mířil do Německa, které všechny podmínky pro vstup zrušilo. Po několika minutovém hovoru nad námi ale nakonec slečna na přepážce díky bohu jen mávla rukou a naše cesta tak nemusela skončit dřív než začala.

Seznamujeme se s Cristánem a jeho partnerkou Rebecou, u kterých budeme mít uložené věci. Berou nás na jejich oblíbený hike v Santiagu, na kopec Cerro San Cristóbal, při kterém nám dochází, že s místními podmínkami to nebude úplně jednoduché… Kromě extrémního horka poprvé doslova na vlastní kůži pociťujeme sílu zdejšího slunce, na kterou nás upozorňuje i předpověď. UV index tady má stabilně hodnotu 10/10.

 

Santiago de Chile

Santiago de Chile

Přípravy pokračují

Kromě dokupování několika chybějících nebo zapomenutých věcí toho potřebujeme v Santiagu ještě poměrně dost zařídit. 

Zůstat ve spojení se světem

Kupujeme si místní SIM kartu od operátora Movistar – měl by mít největší pokrytí i na jihu země a dostatek míst, kde se dá karta dobít. Kromě oficiálních poboček i různé obchody, lékárny apod.

Nepodcenit zásoby

Zároveň chystáme resupply balíky, které musíme poslat kurýrem Josému, jednomu z členů GPT skupiny na Facebooku, který nám nabídl pomoc. Ten ale nebydlí přímo v Santiagu, takže děláme ještě průzkum místních doručovacích společností. Nejlépe nám vychází Starken a Chilexpress, jak finančně, tak z pohledu rozmístění poboček, kde se dají balíky odeslat či vyzvednout.

Neztratit se

Kromě toho musíme pečlivě nastavit všechna data v Garmin navigaci. Pro jistotu si stahujeme do obou našich mobilů ještě další aplikace, kterými se případně můžeme navigovat. Pro tenhle účel se jeví jako dobrá volba oblíbené Mapy.cz, do kterých je možné importovat kompletní trasu GPT včetně alternativních cest a důležitých bodů na trase. Vše přehledně rozdělené v gpx souborech od Jana. Jako druhou variantu volíme placenou appku MapOut, která nemá omezení v importu gpx souborů, a daří se nám tak nahrát celý master file, díky kterému vidíme všechna data (trasy, vodní zdroje, resupply lokality a další důležité informace) na jedné mapě současně.

V Hikers Manualu nebo příspěvcích ve FB skupině jsou i další varianty, ale nakonec jde spíše o individuální preference. Kromě ceny a možností importu gpx souborů určitě stojí za to srovnat např. i kvalitu satelitních map.

 

Můžeme jít!

Večer před zahájením trailu se vydáváme ještě na nákup do supermarketu Jumbo (společně s řetězcem Lider nám zatím vychází nejlépe). Kupujeme jídlo na první dvě sekce, které vychází zhruba na 6 dní. Saháme klasicky hlavně po vysokokalorických potravinách, jako jsou oříšky, arašídové máslo, konzervované ryby v oleji, a samozřejmě všudypřítomné tortilly. Díky zásobě lightweight dehydrovaných jídel máme alespoň pro začátek o starost méně. Po několika hektických dnech v hlavním městě kolem poledne vystupujeme na konečné stanici metra ve čtvrti Puente Alto a před námi jsou první kilometry trailu.


0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *