Přechod Krušných hor

Pohodová túra zapomenutým pohraničím

Krušné hory možná nejsou tak populární jako jiná česká pohoří. To ale neznamená, že nestojí za návštěvu. Zapomenuté kouty Sudet mají svou nezaměnitelnou atmosféru. Kromě obdivování přírody se můžete dozvědět i ledacos o historii našeho pohraničí. A co je nejlepší, narozdíl od Krkonoš nebo Šumavy budete na většině míst v podstatě sami bez dalších turistů.

Naše trasa

My jsme přechod pojaly jako pohodový dámský výlet ve dvou. Naše trasa vedla většinou po červené turistické z městečka Luby na vrchol Bouřňák, měřila 165,5 km a zdolaly jsme ji za sedm dní.

Mapa cesty

Plán naší cesty

Krušné hory tvoří jeden velký naprosto učebnicový horský hřeben. To v praxi znamená, že nechodíte pořád do kopce a z kopce, ale celou dobu jdete víceméně po rovině. Pokud jste fanoušky cykloturistiky, tak tohle je to pravé. My jsme zvolily variantu pěšky. To někomu může připadat jako nuda, ale pokud si chcete udělat poklidný výlet, netoužíte po extrémních výkonech a máte si cestou s kým povídat, neváhejte. Další velkou místní výhodou je, že Krušné hory jako celek nejsou chráněnou oblastí, tudíž můžete stanovat téměř kdekoliv.

1. den: Luby – Kraslice, 18km

Poslední zbytky zámku Horní Luby

 

Naši cestu jsme začaly v městečku Luby, které je již několik set let slavné výrobou strunných hudebních nástrojů, a to především houslí. Pokud Vás toto téma zajímá víc, můžete navštívit místní Muzeum hudebních nástrojů.

Když se vydáte po červené, hned kousek za městem, poté co projdete alejí protínající golfové hřiště, narazíte na zříceninu zámku Horní Luby. Ze zámku už dnes zbyla jen jedna zeď a spoustu rozvalin postupně zarůstajících křovím a plevelem.

Dále cesta vede kolem mnoha kostelíků a zbytků domů připomínající bývalou slávu dnes už téměř neobydlených vesniček. V Kraslicích, dalším tradičně hudebním městě, jsme měly štěstí, když jsme se nachomýtly ke koncertu místní kapely v restauraci Červený Mlýn. Kapela hrála samé hitovky a my si to pořádně užily na parketu.

 

 

 

2. den: Kraslice – Velký močál u Přebuze, 18km

Z Kraslic jsme se vydaly přes vrch Hradiště. Tam můžete navštívit zbytky hradu Hausberg, pobavit se dřevěnými sochami na loupežnické stezce a dobrodružnější povahy si cestu můžou zpestřit ferratou Hausberg.

Pohled na městečko Kraslice

Dobrá a rychlá večeře od Summit to Eat a moje oblíbená skládací konvička

 

Za lyžařským areálem Bublava jsou dvě možnosti. Můžete po červené projít Rájeckým údolím a pustit se do Rolavských vrchovišť a rašelinišť, což je cesta, kterou jsme zvolily my. Důvod byl jasný: cesta Rájeckým údolím nabízí možnost osvěžení ve Stříbrném potoce. Velkou nevýhodou pro pěšce ale je, že vede po asfaltce. Té se vyhnete, pokud se vydáte po zelené přes Skalní město na Šišáku a vrchol Špičák.

Po výborné večeři jsme vytáhly nejobjemnější položku nacházející se v našich batozích – ukulele – a zahrály jsme liškám něco na dobrou noc.

 

 

 

 

 

3. den: Velký močál – Mrtvý rybník, 21km

Názvy míst ohraničujících třetí etapu zní trochu pochmurně. A stejně tak začal i náš den, když jsme se probudily do zimy a deště. Na všem zlém ale najdete něco dobrého. Jelikož se nám do deště nechtělo, rozhodly jsme se pro vyčkávací taktiku, což v praxi znamenalo válet se ve stanu asi do devíti hodin.

Náš stan u Velkého močálu večer před tím, než se zkazilo počasí

Nakonec doopravdy pršet přestalo a my se líně sbalily a vyrazily dál po cestě přetínající lesní houštinu, která si v ničem nezadá s bezzásahovými zónami národních parků. Cesta nás dovedla do Horní Blatné, kde je hned několik sympatických hospůdek čekajících na hladové výletníky. O několik kilometrů dál na horských loukách proděravělých starými důlními jamami jsme odbočily po běžkařské trase k přístřešku Uhlákovo, který si rozhodně nenechte ujít. Bohužel už ale bylo plno a my musely pokračovat ještě o kus dál.

Běžkařská trasa uprostřed léta

4. den: Mrtvý rybník – bývalý lovecký zámeček nad Vykmanovem, 21km

Čtvrtý den nás čekal Boží Dar a Klínovec, asi dvě nejznámější místa Krušných hor. A taky jediná etapa, kde jsme cestou potkaly spoustu dalších lidí. Jelikož je Boží Dar domovem Ježíška, nemohly jsme si nechat ujít naučnou stezku Ježíškova cesta a trochu dětinské zábavy na zastaveních plných strašidel a úkolů pro děti. Abychom z toho zase vyrostly, po chvíli jsme se odpojily a vyrazily na naučnou stezku vysychajícím Božídarským rašeliništěm.

Dřevěné chodníčky vedoucí rozkvetlým Božídarským rašeliništěm.

Už kousek za Klínovcem, nejvyšším vrcholem Krušných hor, jsme se zase ocitly o samotě. Na chvíli jsme se odklonily ze značených tras a užívaly si divočiny zarostlých, rozmáčených a zapomenutých lesních cestiček. K večeru jsme došly k bývalému loveckému zámečku rodu Berchtoldů, dnes lovecké chatě Kolínské lesní společnosti. Předpověď počasí neslibovala nic dobrého, tak jsme s povolením místních myslivců přenocovaly v přilehlém altánku.

5. den: bývalý lovecký zámeček – bývalé nádraží Hora Sv. Šebestiána, 26km

Když se zkazí počasí, nenechte si zkazit náladu

Ráno to okolo doopravdy nevypadalo na to, že by byla polovina července. Zachumlaly jsme se do mikin a kapuc a vyrazily. Hned po pár kilometrech jsme si udělaly příjemnou zastávku na rodinné farmě ve vísce Mýtinka, kde jsme chvíli poklábosily a nakoupily trochu vynikajícího kozího tvarohu a mléka, aby naše batohy nebyly až příliš lehké. Farma je hned u hlavní cesty a nemůžete ji minout. Jelikož se počasí nezlepšovalo a čekal nás zdlouhavý úsek po silnici, moc se nám dál nechtělo, ale co naplat.  Vyrazily jsme dál a v zimě a dešti jsme zbytek dnešní trasy v podstatě proběhly.

Nepromokavé ponožky na český způsob (funguje to)

Utábořily jsme se na loučce u bývalé železniční trati za Horou Sv. Šebestiána. Ta kdysi bývala poměrně významným obchodním a hornickým městečkem s více než dvěma tisíci obyvateli. Dnes už je to jen průjezdní vesnice s necelými dvěma stovkami obyvatel a několika hospodami, kde na oběd zastavují řidiči kamionů na cestě do Německa.

 

 

6. den: Hora Sv. Šebestiána – Dřevařský rybník u Nové Vsi v Horách, 25km

Ráno jsme se probudily do husté mlhy zahalující celou okolní krajinu a v lehkém vytrvalém mrholení jsme se pustily do Bezručova údolí kolem řeky Chomutovky.

Tajemná atmosféra v zamlženém lese

Odešly jsme ze značené turistické trasy a pokračovaly údolím k Pašeráckému domu. Místo nás zaujalo svým názvem, nicméně realita nikterak dobrodružná nebyla. Dům byl postaven v roce 1912 jako turistická chata Tišina. Časem od místních získal přízvisko pašerácký, ale i když jsem se snažila, v jeho historii jsem pro to důvod nenašla. Dnes je chátrající dům otevřený a jednoduše přístupný (na vlastní nebezpečí). Když jsme nakoukly dovnitř, našly jsme jen rozbité zbytky vybavení a na zemi střepy a bordel.

Odpoledne zničehonic mraky zmizely a my zakončily den výbornou večeří v Lesné, následnou večerní koupelí v Dřevařském rybníce a posledním lesním ukulele koncertem.

Pohled na prosluněnou Novou Ves v Horách

7. den: Dřevařský rybník – Bouřňák, 35km

Konečně jsme si užívaly prosluněnou procházku po rozkvetlých loukách. Jak nás překvapilo, když na nás uprostřed ničeho v hraniční vísce Mníšek s necelými dvaceti obyvateli vykoukla obrovská vietnamská tržnice a parkoviště obsazené auty a motorkami s německými poznávacími značkami.

Vodní nádrž Fláje

Pokračovaly jsme k vodní nádrži Fláje, která slouží zároveň jako hydroenergetické zařízení a zároveň jako zdroj pitné vody pro oblast severočeské hnědouhelné pánve. Kromě toho, že je tu hezky, stojí Fláje za návštěvu také proto, že patří mezi kulturní památky Česka. A to proto, že téměř padesát metrů vysoká a pět set metrů dlouhá zeď hráze má dutou konstrukci. Útroby tohoto v ČR unikátního vodního díla můžete navštívit s komentovanou prohlídkou.
Naši cestu jsme symbolicky zakončily na vrcholu Bouřňák 869 m.n.n.

Jestli Vás článek zaujal nebo máte svá oblíbená místa a trasy v Krušných horách, neváhejte se o ně podělit do komentářů.

Batoh GG Kumo

Cestování zdar!

About

Leave a reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Go top