Když se řekne dálková trasa, to nejzákladnější, co napadne asi každého úplně bez přemýšlení, je vybrat si pohoří a přejít ho hřebenovkou z jedné strany na druhou. Nejen Krkonoše protíná „červená“, která spojuje jednotlivé vrcholky pohoří. Stejně tak jednoduše můžete naplánovat trek podél některé z našich mnoha řek. Stačí zapíchnout prst do mapy a můžete vyrazit. Jaké jsou dálkové treky Česka?
Obsah
Přechody hor
Co je dobré vědět a na co si dát pozor, než se vydáte na pochod? Skrz česká pohoří vedou spousty cest a cestiček, pokud ale chcete přechod, pravděpodobně se nespletete, když se vydáte po červené. Většina našich hor spadá do chráněných území. Tudíž pokud nejste vyznavači spaní pod širákem, je potřeba se při plánování trochu zamýšlet hlavně nad nocováním, ale i nad dalšími maličkostmi.
Co se kde smí a nesmí detailně popisuje Zákon o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. Většina z nás si moc neužívá prodírání zákony, odstavci a hlavami, proto jsme to udělali za Vás a nabízíme stručné všeobecné shrnutí zákazů a příkazů. Není myslím potřeba zmiňovat to očividné, jako neodhazovat odpadky ani žádným jiným způsobem přírodu neničit a nenarušovat. Najdete tu tedy jenom to, co se týká slušného turisty. Pravidla se v jednotlivých chráněných územích a v jednotlivých zónách mohou lišit, proto si vždy před cestou najděte, co bude platit zrovna pro Vás.
Národní parky
Národní parky jsou v Česku čtyři: Krkonošský, Šumavský, České Švýcarsko a Podyjí. Jaká jsou základní pravidla?
- Tábořit a rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech.
- Jezdit nebo parkovat nelze mimo silnice a parkoviště a značené trasy. To platí nejen pro auta, přívěsy, obytné vozy a jiná motorová vozidla, ale také pro koně a cyklisty.
- Chodit pouze po značených trasách.
- Zákaz sbírat nerosty nebo rostliny (kromě jedlých plodů jako jsou třeba borůvky, na které dosáhnete z cesty a jedině rukama, rozhodně ne hřebenem).
- Zákaz volného pobíhání zvířat, psi musí být vždy na vodítku.
- V národním parku se můžete kdekoli koupat, pokud na konkrétním místě není uvedeno jinak a pokud neporušujete zákaz chození mimo cestu. Takže přímo u cesty nebo třeba u mostu. Samozřejmě vodu neznečišťujte žádnými hygienickými chemikáliemi.
Jak je to se spaním?
- Krkonoše: V Krkonoších najdete spoustu přístřešků a chatiček. Všechny jsou ale vedeny pouze jako „nouzové“. To znamená, že primárně, pokud nejste v nouzi, se tam spát nesmí. Přesto tam lidé běžně přespávají. V národním parku nenajdete ani vyhrazená místa pro tábořiště. Vzhledem k tomu, že nesmíte sejít z cesty, nepomůže Vám tady ani spaní pod širákem. Leda byste si ustali rovnou na cestě. Strávit tam noc legálně venku tedy nejde, musíte do chaty.
- Šumava: Na Šumavě najdete celkem tři tábořiště, kde můžete přespat, postavit stan a dokonce rozdělat oheň. Kromě toho tam je ještě sedm nouzových nocovišť. Tam můžete přespat (i ve stanu), ale pouze jednu noc (od 18:00 do 9:00) a nesmíte rozdělávat oheň, kouřit ani používat jakékoli turistické vařiče. Večeře tedy bude studená.
- České Švýcarsko: Tábořit a jinak nocovat na území národního parku můžete pouze v kempu Mezní Louka. Další místa jsou pak v CHKO za hranicí národního parku.
- Podyjí: V Podyjí se přespávat nesmí. Naštěstí tento národní park není moc velký a není tedy problém naplánovat trasu tak, aby spaní vyšlo za hranicí chráněného území.
Chráněná krajinná oblasti a Národní přírodní rezervace
Chráněných krajinných oblastí (CHKO) už máme o něco víc (26). A národních přírodních rezervací ještě víc (109). Pořád ale platí hlavní neoblíbené pravidlo. Tábořit a rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech.
Pokud Vám k přenocování stačí cokoli méně sofistikovaného než stan, od CHKO dál už máte pro bivakování volné pole působnosti. Jen pozor na oheň! Pro ty, kdo v noci mají přeci jen radši o něco uzavřenější prostor, obvykle nebývá problém najít tábořiště nebo turistický přístřešek. Rozsáhlou databázi všech možných přístřešků, domečků a stanovišť najdete tady. Národní přírodní rezervace jsou většinou na tak malém území, že nebývá problém dojít o kousek dál, dostat se z rezervace pryč a konflikt se zákonem je zažehnán.
Přírodní rezervace, Národní přírodní památka a Přírodní památka
Tady už můžete tábořit bez omezení kdekoli se Vám bude líbit. Samozřejmě, když při tom budete k přírodě ohleduplní.
Mezinárodní dálkové trasy
Dálkové trasy protínající křížem krážem celou Evropu jsou také poměrně populární volbou. Územím ČR procházejí celkem tři mezinárodní dálkové trasy. Tedy přesněji řečeno: spíš jen dvě a půl. Většinou vedou po u nás již existujících červeně značených trasách. Na rozcestnících jsou označeny svým názvem (např. E10) vepsaným do špičky rozcestníku.
Trasa E3: 742 km
Nejdéle u nás se svými 742 km pobývá trasa E3, vedoucí ze Španělska do Bulharska. V Česku se táhne podél severní hranice a rozhodně Vám nějaký ten den zabere. Začíná u Chebu a pokračuje přes Slavkovský les, Karlovy Vary a Krušné hory až do Děčína. Jak vypadá její část vedoucí přes Krušné hory přibližně popisuje jeden z našich předchozích článků. Z Děčína pak pokračuje přes Labské pískovce, České Švýcarsko, Liberec a Lužické hory, kde na chvíli mizí do Polska. Zpátky k nám se vrací u Králického Sněžníku, načež prochází všechny Jeseníky a pak přes Beskydy definitivně mizí na Slovensku.
Trasa E10: 479 km
Trasa E10 by měla vést z Finska až do Španělska. Není ale ještě dokončená, a tak zatím spojuje pouze Baltské moře na severu Německa a sever Itálie. Několik úseků už existuje i ve Finsku a ve Španělsku. U nás je dlouhá 479 km a půlí Čechy ze severu na jih. Začíná u Varnsdorfu, překračuje Lužické Hory a kolem Máchova jezera směřuje na Prahu. Poté pokračuje dál na jih a většinou podél Vltavy až do Českých Budějovic a Krumlova, obchází Lipno a mizí v Rakousku.
Trasa E6: 153 km a trasa E8: 24 km
O onu polovinu se dělí trasy E6 a E8. A proč že se nedají tak docela počítat? Hlavním důvodem je to, že ani jedna z nich není hlavní tah, obě jsou jenom alternativní trasy. E8 u nás navíc má jenom 24 km, tudíž rozhodně není dálková. I tak ale stojí za projití. Přibližně se shoduje s Podyjskou cestou u Znojma a vede krásnou přírodou NP Podyjí. Ideální víkendovka. Naproti tomu E6 můžete s jejími 153 km směle zařadit do svého dálkového seznamu. Provede Vás od Chebu přes Mariánské Lázně na Šumavu, kde u Železné rudy pokračuje do Německa.
Svatojakubské trasy
Pouť do Santiaga de Compostela neboli Svatojakubská pouť je velmi známá poutní trasa vedoucí přes různá evropská poutní místa až do Španělska k hrobu apoštola Jakuba Většího. Dnes cesta patří do světového kulturního dědictví UNESCO. Trasa má spoustu odnoží vytvářejících poměrně hustou síť cest po celé Evropě.
Některé z tras značených proslulou žlutou mušlí (hřebenatka svatojakubská) vede i u nás – v Čechách i na Moravě (většinou opět po červené). Můžete se tedy přiblížit sv. Jakubovi, aniž byste museli hned spěchat za hranice. Celkem je u nás značených šest různých tras o celkové délce téměř 1500 km a další se připravují. U nás se o Svatojakubské cesty stará spolek Ultreia. Na jejich stránkách najdete detailní a ucelené informace o trasách, ubytování a všem ostatním, co o pouti do Santiaga de Compostela potřebujete vědět.
Stezka Českem
V roce 2020 díky partě nadšenců vznikl projet Stezka Českem. Už podle názvu můžete tušit, co Vás bude čekat. Jedná se o 1000km dlouhou trasu Českou republikou, která Vás provede severními hraničními horami od Aše až k česko-slovensko-polskému trojmezí. Vše, co potřebujete, najdete na webových stránkách stezkaceskem.cz.
Via Czechia
Paralelně s Cestou Českem vznikal podobný, o něco „kulatější“ projekt – Via Czechia. Ten sleduje turistické cesty podél hranic nejen na severu, ale také na jihu Česka. Pokud se tedy vydáte na tuto trasu, můžete naši zemi obejít celou kolem dokola. Při tom zdoláte více než 2000 km. Všechny informace včetně natrasovaných map najdete na viaczechia.cz. Na jaře roku 2021 navíc vyjdou dvě publikace s mnoha fotografiemi a všemi informacemi, které můžete před cestou a po cestě potřebovat.
Zlatá stezka Českého ráje: 122 km
Zlatá stezka Českého ráje je značená červeně, začíná v Mladé Boleslavi, křižuje sem a tam Českým rájem a končí v pohádkovém Jičíně. Vznikla, ač dlouho po jeho smrti, na popud slavného českého badatele a intelektuála 18. století a historicky prvního předsedy Klubu českých turistů, Vojty Náprstka. V turistických průvodcích ji najdete již od roku 1937. Online mapu jsme připravili zde.
Český ráj je CHKO. Takže bivakovat, nestanovat. Ne celá trasa ale vede skrz CHKO, takže nějaké to místo na spaní určitě najdete. Kromě toho potkáte i dostatek kempů nebo turistických přístřešků.
Co Vás čeká?
- Pískovcové skalní útvary, skalní města a jiné kamení: Příhrazské skály, Klamorna, Drábské světničky, Hruboskalsko, Maloskalsko, Kozákov, Besedické skály
- Zámky, hrady a jejich pozůstatky: zámek Mnichovo Hradiště, Valečov, Kost, Trosky, Hrubá Skála, Valdštejn, Hrubý Rohozec, Frýdštejn
- Rozhledny a výhledy: vyhlídková věž Zvířetice, skalní vyhlídka Hlavatice, rozhledna Kopanina, Rozhledna na skokanském můstku Lomnice nad Popelkou
- Voda a koupání: řeka Jizera, koupaliště Srbsko, rybník a mlýn Nebákov, rybníky Vidlák a Krčák a přilehlá rašeliniště, koupaliště Turnov, koupaliště Bezděčín, pramen Cidliny
- Přístřešky a jiné úkryty: přístřešek Pelešany, přístřešek Drábovna, přístřešek Kopanina, altán Tábor, Skalní byt Barušky, jeskyně Troskovice, zřícenina Kavčiny, Orlí jeskyně, Jeskyně Matěje Krocínovského, Kozákovská Drábovna,
- Kempy: Klášter, Příhrazy, Svitačka, Dolánky, Zrcadlová koza, Ostrov.
Posázavská stezka a Trasa 0001: 230 km
Posázavská stezka vede, ne moc překvapivě, podél řeky Sázavy. Pokud to budeme brát ortodoxně, pak ale tento název zahrnuje jenom docela krátký úsek na jejím středním toku. A to vodácky i turisticky oblíbenou trasu mezi Pikovicemi a kamenným přívozem.
Když ale nebudeme slovíčkařit, můžeme ji podél řeky protáhnout třeba až do Žďáru nad Sázavou. V opačném směru ji můžeme spojit s Trasou 0001, čímž získáme přes 200 km dlouhý trek. Mapa zde.
Trasa 0001 vede z Berouna k Ledči nad Sázavou a měří 157 km. Její název je možná trochu divný a ne úplně originální, zato je výstižný. Úsek z Berouna na Karlštejn byl vyznačen již v roce 1889. Je to nejstarší dodnes používaná pěší značená trasa u nás. Ani Posázavská stezka z roku 1920, která je její součástí, není žádný nováček, cestu tedy můžete pojmout jako výlet za historií českého turismu. Má ještě jeden o něco hezčí název, a to cesta Vojty Náprstka. Na asi 35 km dlouhém úseku mezi Berounem a Zbraslaví se dokonce projdete kousek po Železné Svatojakubské cestě a kousek po mezinárodní E10.
Trasa začíná v CHKO Český kras a končí v CHKO Žďárské vrchy. Zde je potřeba následovat pravidla pro nocování. Ani v jednom ale nestrávíte žádné dramatické množství kilometrů, takže to rozhodně není problém naplánovat. Zbytek cesty už je nekonfliktní.
Co Vás čeká?
- Voda a koupání: řeka Sázava a Berounka – koupání je skoro všude; Bubovické vodopády, Lomy Malá a Velká Amerika, Mexiko a Kanada (je potřeba trochu odbočit z trasy), mlýn Budčice
- Přírodní úkazy: Český kras, Svatojánská skalní stěna, Střed Čech, Menhir Mořinka, Medník, skalní stěny v Hornopožárském lese, Stvořidla
- Stavby a jejich zbytky: Karlštejn, pozůstatky hradu Karlík, hradiště Šance a Závist (když si u Zbraslavi uděláte zacházku), zřícenina Zbořený Kostelec a přilehlé skalní stěny, zřícenina Zlenice, trampské osady na Sázavě, Sázavský klášter, zřícenina Talmberk, zámek Rataje nad Sázavou, hrad Pirkštejn, hrad Český Šternberk, zámek a pivovar Kácov, zřícenina Chřenovice, zámek Světlá nad Sázavou, Zelená hora
- Přístřešky a úkryty: přístřešek Hradištko, přístřešek Holý vrch, dřevěný altán u Čerčan (zacházka), přístřešek u rozhledny Babka, přístřešek u Doberského potoka, jeskyně u Bubovických vodopádů, jeskyně Drahňovice, Pátkova jeskyně
- Kempy: Sázava je velmi oblíbená mezi vodáky, což i nám pěším může usnadnit cestu. Mezi Pikovicemi a Stvořidly, což je přibližně 130 km toku, najdete vodácké kempy skoro na každém kroku. Stejně tak je to okolo Berounky.
Jiráskova cesta: 162 km
Alois Jirásek, významný český spisovatel, se narodil ve východních Čechách, kde prožil i velkou část svého života. Jiráskova cesta spojuje Hronov, Broumov a Litomyšl – místa, kde se narodil, kde studoval a kde žil.
Úsek přes Orlické hory z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí dostal spisovatelovo jméno už v roce 1921, tedy ještě v době, kdy byl Jirásek naživu. Vede většinou zase po červené.
Úsek z Broumova do Hronova se kryje s Východočeskou Svatojakubskou cestou. Osobně bych Vám ale doporučila tento kousek vynechat a cestu si malinko prodloužit přes Broumovské stěny, jak ukazuje alternativní mapa. Mapu pro normální neprodlouženou trasu najdete tady. Pár kilometrů navíc pískovcovou krajinou se, myslím, rozhodně vyplatí. Komu by to nestačilo, může si ještě zaskočit do Polska podívat se na stolové hory. Další vybočení z oficiální trasy bych doporučila v Náchodě, kde můžete navštívit bunkry a pěchotní sruby na kopci Dobrošov. I to najdete v „alternativní“ mapě.
Ať už se rozhodnete pro kteroukoli variantu, pamatujte, že Broumovsko je chráněná krajinná oblast. Můžete ho projít za jeden den, zabivakovat si, nebo navštívit jeden z kempů. Na hřebeni Orlických hor, což je další CHKO už ale žádný kemp nenajdete a budete se muset spokojit s některým z přístřešků.
Co Vás čeká?
- Příroda: Broumovské stěny, Peklo, Orlické hory, Zemská brána, Třebovské stěny
- Kulturní a válečné památky: Broumovský klášter, skokanské můstky u Machova, bunkr Babí, pevnost Dobrošov, zámek a náměstí v Novém Městě nad Metují, zřícenina Frymburk, Masarykova chata na Šerlichu, kostel v Neratově, Kunštálská kaple, pěchotní srub Mlází, pevnost Hanička, Pašerácká lávka, křížová cesta Horní Čermná, zámek Litomyšl
- Rozhledny: Vysoká Srbská, Na Signálu, Jiráskova chata, Sendraž, Velká Deštná, Anna, Suchý vrch, Kozlovský kopec
- Jiráskova zastavení: rodný dům a muzeum Aloise Jiráska v Hronově, gymnázium Aloise Jiráska v Litomyšli
- Voda a koupání: minerální prameny Hronovka, Regnerka a Ida, řeka Metuje, Divoká Orlice, radioaktivní prameny Šalamoun a Karolína
- Přístřeší: přístřešek Pánův kříž, přístřešek Nad Bělovsí, přístřešek Ve Vilách, přístřešek Frymburk, přístřešek Vrchmezí, přístřešek Šerlich, přístřešek Pěticestí, přístřešek U tří pánů, přístřešek Palice, přístřešek u Kozlova. Schovat se můžete také v jednom z mnoha a mnoha bunkrů lemujících cestu.
- Kempy: Chata pod Korunou, Velký Dřevíč, Náchod, Dolní Čermná.
Máchova cesta, Lužické hory a České Švýcarsko: 193 km
Dalším trekem nesoucím jméno slavného českého spisovatele, je Máchova cesta. Karel Hynek Mácha se sice nenarodil ani nežil nikde poblíž, zato měl tento kraj, který je po něm pojmenován, moc rád a opakovaně ho navštěvoval. Navíc jako zanícený cestovatel a chodec trasu doopravdy sám několikrát prošel.
Samotná Máchova cesta vede z Mělníka do Doks a měří jen necelých 50 km, tak jsme ji pro Vás o něco prodloužili.
Rozhodli jsme se Vás poslat dál na severozápad do neprávem poněkud opomíjených Lužických hor a ještě dál přes České Švýcarsko až do Děčína. Máchova cesta vede po části mezinárodní E10 a severní část trasy zase po E3, celkem bezpečně se můžete držet staré dobré červené. Mapa tady.
Cesta vede romantickou zbojnickou krajinou prošpikovanou nespočtem hradů, zřícenin a skalních obydlí. Také vede přes tři CHKO a jeden národní park. Mimo chráněné oblasti strávíte jen asi necelých 50 km, takže je potřeba si dát pozor, abyste se nedostali do problémů. Naštěstí je ale Máchův kraj tradiční trampskou oblastí, takže kromě mnoha kempů tam najdete spoustu jeskyní a převisů s už vytvořenými a hojně využívanými tábořišti.
Co Vás čeká
- Přírodní podívaná: Kokořínsko, Pokličky, bažiniště a rašeliniště Swamp, Hradčanské stěny, Vranovské skály, Lužické hory, České Švýcarsko, Pravčická brána, Jetřichovické stěny, Hřensko, Labské pískovce
- Hrady, zámky, baráčky, zbytky: zámek a kostnice v Mělníku, Kokořín, Houska, Bezděz, historické opevnění Hradčany, Mimoňské jeskyně, Ralsko, Vartenberk, Janovické Pustevny, Lemberk, menhiry Bezčasí, Tolštejn, Falkenštejn, Šaunštejn
- Voda a koupání: soutok Labe a Vltavy, Harasov, Poselský rybník, Břehyňský rybník, Máchovo jezero, Hradčanský rybník, meandry Ploučnice (když si odbočíte), Průrva Ploučnice, Horka, nádrž Naděje
- Přístřešky a schovky: přístřešek Stožecké Sedlo, přístřešek Doubice, Rudolfův altán, Rysí stezka. V okolních lesích navíc jsou hromady a hromady jeskyň, převisů, bývalých skalních sklepů a obydlí.
- Kempy: Harasov, Kokořín, Tábořiště u Splávku, Borný, Boreček, Černá Louže, Jetřichovice, Mezní Louka.
Cyrilometodějská stezka: 150 km
Cyrilometodějská stezka není jenom trek přírodou, je to zároveň i pouť v pravém slova smyslu. Kromě přírodních krás tato cesta nabízí i velkou koncentraci kulturních a historických zastavení. Jde jižní Moravou přes poutní místa spojená s Cyrilem a Metodějem, slavnými Slovanskými věrozvěsty, kteří k nám v 9. století přinesli křesťanské učení.
Cyrilometodějská stezka má několik větví, všechny ale vedou do Velehradu. Ten je tradičně chápán jako centrum Velké Moravy. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradském klášteře je jedním z nejvýznamnějších poutních míst v Česku vůbec.
My jsme si trochu hráli a kombinovali, až jsme vymysleli trasu, která Vás dovede z Brna přes Velehrad do Zlína. Trasa je připravena tady. Narozdíl od předchozích cest, tahle nevede jen po červené, ale střídá barvy turistického značení jako chameleon. V budoucnu tudy povede část plánované nové Svatojakubské trasy.
Co se týče chráněných území, tak Cyrilometodějská stezka je naprosto pohodová. Jediná CHKO je Moravský kras. Ten můžete celý zvládnou za pouhý jeden den. Zbytek trasy se točí už jen mezi maloplošnými chráněnými územími.
Co Vás čeká?
- Příroda: Moravský kras a krasové jeskyně, Chřiby, skalní oblast Barborka,
- Hrady, zámky a historické památky: pravěké naleziště Hrádek u Vítovic, partyzánský bunkr, zřícenina Cimburk (zacházka), hrad Buchlov, archeologické naleziště a skanzen Velehrad, zámek Napajedla, zámek Zlín
- Poutní místa a kostely: poutní kostel Jména Panny Marie a křížová cesta, kostel sv. Mikuláše, moderní křížová cesta Bukovany a kaple sv. Jana Pavla II., hradisko a kaple sv. Klimenta, Velehrad. Podél trasy také potkáte množství kapliček, soch a křížů.
- Voda a koupání: nádrž U Kadlcova mlýna, koupaliště Bohuslavice, koupací biotop Modrá (Velehrad), minerální pramen Slanica, koupaliště Pahrbek, Baťův kanál (zacházka)
- Přístřešky: Mordovny, Kalečník, Kalíšek, Nad Zavadilkou, Koryčanská cesta, Pod Ocáskem, U Boudy.
Poutní cesta Blaník - Říp: 180 km
Druhá duchovní cesta, kterou Vám dnes představíme, je poutní cesta z Blaníku na Říp. Trasa měří 180 km a tvoří jakýsi oblouk kolem Prahy z východní strany. Hory Blaník a Říp mají nejen duchovní hodnotu, zároveň to také jsou přírodní krajinné dominanty spojené s českou historií.
Snad každý zná pověst o praotci Čechovi, který si naši zemi na první pohled zamiloval, když vystoupil na horu Říp a pověst o blanických rytířích, kteří jsou připraveni té samé zemi přispěchat na pomoc. To ale samozřejmě nejsou jediná místa, která navštívíte.
Cesta je, dá se říct, úplně nová. Slavnostně otevřena byla teprve v říjnu 2019, tedy ani ne před rokem. Zasloužil se o ni spolek Cesta Česka společně s Klubem českých turistů. Na rozcestnících potkáte celkem 52 tabulek s QR kódem, které Vás přesměrují na stránky spolku Cesta Česka, kde najdete všechny informace o cestě i konkrétních místech. Také tam najdete různá témata k zamyšlení, aby pro Vás cesta mohla získat skutečně duchovní rozměr.
Cesta vede přes jedinou chráněnou krajinnou oblast: CHKO Blaník, kde trasa začíná, a která má celkovou rozlohu pouhých 40 km². O spaní se tedy vůbec nemusíte strachovat a můžete i se stanem přespat kdekoli se Vám to bude líbit. Ani tady se nemůžete držet jedné barevné trasy. Mapu najdete tady.
Co Vás Čeká?
- Příroda: Blaník, Křížovský lom, Stráně u splavu a u Chroustova, Vrť, Říp
- Kulturní památky: základní kámen Národního divadla (kopie), zámek ve Vlašimi, Český Šternberk, Rataje nad Sázavou, rodný dům Jiřího Voskovce, Muzeum lidových staveb a historické centrum Kouřim, Hrabalova chata (nepřístupná), Zámek Brandýs nad Labem, Kostelec nad Labem, zámek Mělník
- Duchovní místa: Farní muzeum Kondrac a kostel sv. Bartoloměje, Sázavský klášter, bývalý cisterciácký klášter Klášterní Skalice, kostel sv. Václava ve Staré Boleslavi, rotunda sv. Jiří a Vojtěcha na Řípu. Kapličky, sochy svatých a zvoničky podél cesty.
- Voda a koupání: říčka Blanice, Sázava, rybník Vikančice, jezero Sadská, Svatojosefský minerální pramen, soutok Labe a Vltavy, historické zdymadlo Hořín
- Přístřeší: přístřešek Louňovice, přístřešek U Kaple, přístřešek U Altánu, přístřešek Krymlov, přístřešek Kersko, přístřešek Kostelec nad Labem, přístřešek pod Řípem,
- Kempy: U Karla, Pod Vrbou, Proboštská jezera.
Náš tip: cesta z Mariánských Lázní do Plzně: 158 km
Nakonec Vám přinášíme trasu, kterou v průvodcích ani jinde nenajdete. Vymyslel a naplánoval ji Vítek speciálně pro Vás. Vede jeho rodným a milovaným západočeským krajem. Doufáme, že ji co nejdříve vyzkoušíte, a že se Vám bude líbit. Samozřejmě také přikládáme mapu.
Trasa začíná v Mariánských Lázních, kam se velmi pohodlně dostanete z Prahy vlakem. Začátek vede středem Slavkovského lesa k Bečovu nad Teplou. Z Bečova se vydáte k vodní nádrži Žlutice, nad kterou je opuštěná obec Skoky s barokním poutním kostelem Navštívení Panny Marie. Věřte, že z tohoto místa spadne brada každému, kdo do něj poprvé přijde. A pokud Vám úžasem z úst vypadne rčení „panenko skákavá“ vězte, že pochází právě odtud. Následně se přes Žlutice dostanete ke stolové hoře Vladař s pozůstatky hradiště a parádními výhledy. Odtud je to už jen kousek do Rabštejna nad Střelou, nejmenšího českého historického města.
Zbytek trasy víceméně vede údolím dvou řek. Nejprve Střely a poté Berounky. Střela vás dovede do Plas, kde na Vás čeká další barokní klenot. Klášter, na jehož stavbě se podílel asi nejvýznamnější barokní architekt na našem území Jan Blažej Santini-Aichel. Z Plas Vás cesta povede směrem na Liblín, kde se Střela vlévá do Berounky a dále k nedalekému hradu Libštejn. Ten se tyčí na Berounkou a je ideálním místem na poslední bivak.
Co Vás čeká?
- Příroda: Slavkovský les, stolová hora Vladař, údolí řek Střely a Berounky
- Kulturní památky: Bečov nad Teplou, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Skokách, Rabštejn nad Střelou, Plasy, Libštejn
- Rozhledny: Hamelika, Chlum, malou odbočkou lze jít přes rozhlednu Třasák
- Voda a koupání: asi 2/3 cesty vedou kolem řeky, o koupání tedy není nouze
- Přístřeší: přístřešek u Farské kyselky, přístřešek Novoveská kyselka, přístřešek u Bečova, hrad Libštejn, přístřešek Horní Zábělá
- Kempy: Na Střelnici, Kobylka, Planá, Nadryby
A co si vzít s sebou?
Inspirovat se můžete naším seznamem na Stezku Českem s vařením a spaním venku, se kterým se můžete dostat klidně na 3,6 kg základní hmotnosti vybavení neseného na zádech. Výběr nejlehčího vybavení na trhu najdete na našem e-shopu www.pod7kilo.cz nebo vám rádi poradíme v kamenném obchodě Pod 7 kilo v Praze.
0 komentářů