Krušné hory možná nejsou tak populární jako jiná česká pohoří. To ale neznamená, že nestojí za návštěvu. Zapomenuté kouty Sudet mají svou nezaměnitelnou atmosféru. Kromě obdivování přírody se můžete dozvědět i ledacos o historii našeho pohraničí. A co je nejlepší, narozdíl od Krkonoš nebo Šumavy budete na většině míst v podstatě sami bez dalších turistů.
Naše trasa
My jsme přechod pojaly jako pohodový dámský výlet ve dvou. Naše trasa vedla většinou po červené turistické z městečka Luby na vrchol Bouřňák, měřila 165,5 km a zdolaly jsme ji za sedm dní. Plánovaly jsme podle Krušnohorského kvérunku.
Krušné hory tvoří jeden velký naprosto učebnicový horský hřeben. To v praxi znamená, že nechodíte pořád do kopce a z kopce, ale celou dobu jdete víceméně po rovině. Pokud jste fanoušky cykloturistiky, tak tohle je to pravé. My jsme zvolily variantu pěšky. To někomu může připadat jako nuda, ale pokud si chcete udělat poklidný výlet, netoužíte po extrémních výkonech a máte si cestou s kým povídat, neváhejte. Další velkou místní výhodou je, že Krušné hory jako celek nejsou chráněnou oblastí, tudíž můžete stanovat téměř kdekoliv.
1. den: Luby - Kraslice, 18 km
Naši cestu jsme začaly v městečku Luby, které je již několik set let slavné výrobou strunných hudebních nástrojů, a to především houslí. Pokud Vás toto téma zajímá víc, můžete navštívit místní Muzeum hudebních nástrojů.
Když se vydáte po červené, hned kousek za městem, poté co projdete alejí protínající golfové hřiště, narazíte na zříceninu zámku Horní Luby. Ze zámku už dnes zbyla jen jedna zeď a spoustu rozvalin postupně zarůstajících křovím a plevelem.
Dále cesta vede kolem mnoha kostelíků a zbytků domů připomínající bývalou slávu dnes už téměř neobydlených vesniček. V Kraslicích, dalším tradičně hudebním městě, jsme měly štěstí, když jsme se nachomýtly ke koncertu místní kapely v restauraci Červený Mlýn. Kapela hrála samé hitovky a my si to pořádně užily na parketu.
2. den: Kraslice - Velký močál u Přebuze, 18 km
Z Kraslic jsme se vydaly přes vrch Hradiště. Tam můžete navštívit zbytky hradu Hausberg, pobavit se dřevěnými sochami na loupežnické stezce a dobrodružnější povahy si cestu můžou zpestřit ferratou Hausberg.
Za lyžařským areálem Bublava jsou dvě možnosti. Můžete po červené projít Rájeckým údolím a pustit se do Rolavských vrchovišť a rašelinišť, což je cesta, kterou jsme zvolily my. Důvod byl jasný: cesta Rájeckým údolím nabízí možnost osvěžení ve Stříbrném potoce. Velkou nevýhodou pro pěšce ale je, že vede po asfaltce. Té se vyhnete, pokud se vydáte po zelené přes Skalní město na Šišáku a vrchol Špičák.
Po výborné večeři jsme vytáhly nejobjemnější položku nacházející se v našich batozích – ukulele – a zahrály jsme liškám něco na dobrou noc.
3. den: Velký močál - Mrtvý rybník, 21 km
Názvy míst ohraničujících třetí etapu zní trochu pochmurně. A stejně tak začal i náš den, když jsme se probudily do zimy a deště. Na všem zlém ale najdete něco dobrého. Jelikož se nám do deště nechtělo, rozhodly jsme se pro vyčkávací taktiku, což v praxi znamenalo válet se ve stanu asi do devíti hodin.
4. den: Mrtvý rybník - bývalý lovecký zámeček nad Vykamovem, 21 km
Čtvrtý den nás čekal Boží Dar a Klínovec, asi dvě nejznámější místa Krušných hor. A taky jediná etapa, kde jsme cestou potkaly spoustu dalších lidí. Jelikož je Boží Dar domovem Ježíška, nemohly jsme si nechat ujít naučnou stezku Ježíškova cesta a trochu dětinské zábavy na zastaveních plných strašidel a úkolů pro děti. Abychom z toho zase vyrostly, po chvíli jsme se odpojily a vyrazily na naučnou stezku vysychajícím Božídarským rašeliništěm.
5. den: bývalý lovecký zámeček - bývalé nádraží Hora sv. Šebestiána, 26 km
Utábořily jsme se na loučce u bývalé železniční trati za Horou Sv. Šebestiána. Ta kdysi bývala poměrně významným obchodním a hornickým městečkem s více než dvěma tisíci obyvateli. Dnes už je to jen průjezdní vesnice s necelými dvěma stovkami obyvatel a několika hospodami, kde na oběd zastavují řidiči kamionů na cestě do Německa.
6. den: Hora sv. Šebestiána - Dřevařský rybník u Nové Vsi v Horách, 25 km
Ráno jsme se probudily do husté mlhy zahalující celou okolní krajinu. To Krušné hory umí bezvadně. V lehkém vytrvalém mrholení jsme se pustily do Bezručova údolí kolem řeky Chomutovky.
Odešly jsme ze značené turistické trasy a pokračovaly údolím k Pašeráckému domu. Místo nás zaujalo svým názvem, nicméně realita nikterak dobrodružná nebyla. Dům byl postaven v roce 1912 jako turistická chata Tišina. Časem od místních získal přízvisko pašerácký, ale i když jsem se snažila, v jeho historii jsem pro to důvod nenašla. Dnes je chátrající dům otevřený a jednoduše přístupný (na vlastní nebezpečí). Když jsme nakoukly dovnitř, našly jsme jen rozbité zbytky vybavení a na zemi střepy a bordel.
Odpoledne zničehonic mraky zmizely a my zakončily den výbornou večeří v Lesné, následnou večerní koupelí v Dřevařském rybníce a posledním lesním ukulele koncertem.
7. den: Dřevařský rybník - Bouřňák, 35 km
Konečně jsme si užívaly prosluněnou procházku po rozkvetlých loukách. Jak nás překvapilo, když na nás uprostřed ničeho v hraniční vísce Mníšek s necelými dvaceti obyvateli vykoukla obrovská vietnamská tržnice a parkoviště obsazené auty a motorkami s německými poznávacími značkami.
Pokračovaly jsme k vodní nádrži Fláje, která slouží zároveň jako hydroenergetické zařízení a zároveň jako zdroj pitné vody pro oblast severočeské hnědouhelné pánve. Kromě toho, že je tu hezky, stojí Fláje za návštěvu také proto, že patří mezi kulturní památky Česka. A to proto, že téměř padesát metrů vysoká a pět set metrů dlouhá zeď hráze má dutou konstrukci. Útroby tohoto v ČR unikátního vodního díla můžete navštívit s komentovanou prohlídkou.
Naši cestu jsme symbolicky zakončily na vrcholu Bouřňák 869 m.n.n.
Jestli Vás článek zaujal nebo máte svá oblíbená místa a trasy, neváhejte se o ně podělit do komentářů. Krušné hory nabízejí spoustu krásných možností.